Raymond Asso
![]() |
Raymond Asso |
Edith a její sestra byly ve veké bryndě. Po Lepléeově smrti se na ně každý vykašlal. Edith musela začít znovu. Navíc byla v novinách na titulních stránkách spojována s Lepléovou smrtí. V té době to neměla lehké. Zpívala v několika podnicích, ale neměla úspěch. Lidé věřili novinám a dívali se na ni skrz prsty.
Jednoho dne narazila v umělecké kavárně Nové Atény na Raymonda Assa. Byl to zvláštní člověk. Byl to vysloužilec koloniálního vojska a dělal tajemníka šansoniérce Marii Dubasové. Dala se sním do řeči. Vyprávěl jí o službě v Africe, v písku, poušti. Líbil se jí, ale vyzařovalo z něj určité odměření. Nakonec se sním nedala dohromady a udržovala sním pouze pracovní poměr. Raymond jí radil, co dělat, jak se chovat. Dokonce jí přihrál smlouvu do podniku v Nizze, na Francouzské riviéře. Edith se tam rozjela, protože potřebovala peníze. Myslela si, že když vypadne z Paříže, už jí nikdo nebude otloukat o hlavu Lepléeovu aféru. Jak hluboce se mýlila. Do města, kam jela, se zprávy z Paříže dostávaly později. Proto tam humbuk kolem smrti Lepléea byl zprávou číslo jedna. Edith si tam připadala, jako by se v Paříži vrátila o měsíc zpátky. Když vystoupila z vlaku, praštila jí reklama, co měl nosič na zádech: "JE MALÁ PIAF VRAŽEDKYNÍ? JE TO ONA, KDO VRAŽDIL? DOZVÍTE SE TO DNES VEČER V BARU RYCHLÍK." Edith byla zničená. Nadával, ale nakonec se s tím smířila a řekla si. "No co, reklama jako reklama." V Nizze zůstala čtvrt roku. V přístavním městě se seznamovala s námořníky všech národností. Prožila s nimi několik krátkých románků, které však nestojí ani za řeč.
Její angažmá skončilo. Edith se sestrou nasedla do rychlíku do Paříže. Když vystoupily z vlaku na Gare de Lyon v Paříži, nevěděli, co dělat. Nikdo je nečekal. Na Edith zatím Paříž zapomněla. Znovu pomohl Raymond Asso, kterému Edith z nádraží zavolala. Vzal ji do hotelu Piccadilly. Rozhodl se, že z Edith udělá hvězdu. Věřil v ní. Udělal dobře. Nebýt Raymonda Assa, Edith by se nikdy nestala slavnou.
![]() |
Portrét z doby, kdy byla zamilovaná do Raymonda Assa. |
Raymond začal Edith učit. Neučil jí jenom spořádanému životu a tomu, jak zpívat, jaká gesta dělat a podobně, ale také jí učil pořádně psát a číst. Seznámil jí také se skladatelkou Margueritou Monnot, která od té doby Edith psala písničky "na tělo". Navíc se Edith do Raymonda zamilovala.
Raymond jí dohodil několik fleků v Paříži, ale pomýšlel výš. Měl známé ve světoznámém kabaretu A.B.C., které tak dlouho přemlouval, až mu na Edith kývli. Když se dalo dohromady Raymondova nesmírná trpělivost, snaha, známosti a hlavně Edithtin um, klaplo to. Edith vystoupila v kabaretu A.B.C. Druhý den noviny psaly: "Na scéně A.B.C se včera zrodila veliká zpěvačka." Od toho dne už ve svém profesionálním životě nepoznala pády a bílá místa. Od té doby už jenom stoupala.


ahoj.mas velmi pekny blog.ak chces, prid sa pozret aj na ten moj a zanechaj nejaky ten komentik.dakujem vopred