Yves Montand: nová láska
![]() |
Yves Montand a Edith Piaf. |
Psal se rok 1944. Schylovalo se ke konci války. Němci rozpoutali ve Francii přímo teror. Každý pro ně byl podezřelý. V té době Edith neměla moc peněz. Proto už neměla také "přátele", kteří když viděli, že už odtud peníze netečou, opustili jí. Také jí zemřel otec, Louis Gassion, se kterým se, i když ho v mládí opustila, částečně stýkala.
Potkala Louise Barriera, který jí nabídl, že jí bude dělat impresária. Tenhle muž jí už nikdy neopustil. Vždycky při ní stál a dokázal jí vytáhnout z bryndy. Edith mu stoprocentně důvěřovala a Louis jí byl oddán jako malý psík. Neuplynulo ani čtrnáct dní a už jí zařídil vystupování ve varieté Moulin-Rouge. Na střídačku jí opatřil téměř neznámého Yvese Montanda. Neznala ho, ale vzala ho. Šla si ho poslechnout, ale byl naprosto hrozný. Byl to vysoký mladík, snědý jako Ital, oblečený do nevkusného kostkovaného saka a s malým kloboučkem. Zpíval otřesně, ale Edith cítila, že by z něj mohlo něco být. Vzala si ho do parády a začala ho učit, podobně jako jí učil Raymond Asso. Samozřejmě jejich vztah nezůstal pouze pracovní.
Byla druhá polovina roku 1944. Němci se po vylodění Spojenců v Normandii stahovali. Paříž byla osvobozená. Edithtina hvězda pořád stoupala. Měla mít turné napříč Francií. Vzala s sebou Yvese, který však na vystoupení stál v Edithtině stínu. Neměl takový úspěch jako ona a to ho žralo. Začal na sobě ještě více pracovat. Když se po turné vrátili do Pařížey Yves měl samostatné vystoupení. Pařížský tisk mu věnoval první stránku. Byl objevem. "Zrodila se nám nová hvězda...", "Revoluce v šansonu". Takové byly novinové titulky. Paříži se zalíbil. Avšak tahle sláva mu vlezla do hlavy. Když se to dalo dohromady s tím, že byl Edith partnerem již dost dlouho dobu a zákonitě jí začínal nudit, už nežila s ním, ale vedle něho. Nakonec se od něj odstěhovala do ulice Berri. Tím skončil jejich vztah.
